Zájezd do Španělska mýma očima

Ve dnech 5. - 14.6.2015 pro nás, žáky z osmých ročníků a některé z menších šesťáků, uspořádala paní učitelka Markéta Karásková společně s panem učitelem Karlem Klíchou zájezd do Lloret de Mar v oblasti zvané Costa Brava ve Španělsku. Neváhali jsme, zahodili učebnice, sbalili hromady sladkostí a plavky a natěšení jsme vzali tuto příležitost v poznání cizí země do svých rukou.

Po čtyřiadvaceti hodinách, které se zdály nekonečně dlouhé, jsme se unavení z cesty dobelhali do hotelu Savoy, kde jsme byli ubytovaní a kde byl bazén a hromada netradičních jídel. Jak zní přísloví: „Co si kdo uvaří, to si taky sní“, se pokaždé při vstupu do jídelny změnilo na nám bližší: „Co si kdo stihne nabrat na talíř, to si sní“.

Každý den jsme relaxovali v příjemném stínu u bazénu nebo u moře, kde někteří hráli přehazovanou nebo badminton. Ostatní se potápěli v blízkosti skalisek a pozorovali svět pod hladinou, nebo zkoušeli s paní učitelkou uplavat 700 metrů k bójkám. Každý si tu našel své, i ti největší lenoši byli spokojeni, když si lehli jako vorvani na vyhřátou pláž a mohli se v klidu opalovat. Kdo chtěl, mohl také večer jít běhat podél moře, ale většinou byli všichni unavení z celého slunného dne, tak se zdatných běžců našlo opravdu málo.

Mezi to všechno nicnedělání vpasovali učitelé i soutěže. Jelikož pan učitel Klícha učí výtvarnou výchovu, kreslili jsme staré hotely nebo moře s loďkami a skládali jsme mozaiky z kamínků na pláži. Další spíše tipovací kvíz vymyslela paní učitelka Karásková a my jsme odpovídali na otázky o přírodě v Katalánsku. Také každý den měla vybraná skupinka žáků připravený vlastní výklad v určeném tématu: zeměpisné údaje, fauna a flora, sport, historie, kultura a umění, zvyky a tradice. V některém z večerů jsme bloudili v uličkách obchodů v centru města Lloret de Mar, abychom si nakoupili suvenýry domů do Česka.

Ve středu 10.6. naše kostelecká parta zamířila do Marinelandu, kde jsme pozorovali vystoupení ošetřovatelů s vycvičenými papoušky, lachtany a delfíny. Všem se asi nejvíce líbili delfíni skákající do vysoké výšky i se svými lidskými přáteli a spousta z nás na ty jejich hravé kousky hleděla s otevřenou pusou. Úžasným zážitkem byly také klikaté tobogány, na které nás učitelé pustili se zaťatými pěstmi a zuby. Výlet měl jen jedinou chybu, to, že skončil.

Těch deset dní na území Španěl uteklo jako voda a nás čekala pouze cesta domů v narvaném zeleném autobusu. Nemusím to ani dvakrát opakovat, abyste uvěřili, že se nikomu z nás nechtělo opustit moře ani hotel. Inu, i přes přemlouvání učitelů, zda bychom tam nemohli zůstat o týden déle, nás tu máte zpátky živé a zdravé, akorát více opálené nebo v některých případech trochu připečené od sluníčka.

Uctivá hluboká poklona nosem až k zemi patří našim kantorům – paní učitelce Karáskové a panu učitelovi Klíchovi – nejen za uspořádání veškerého programu a zábavy, ale především za trpělivost, kterou s námi po celou dobu zájezdu měli a kterou jsme každý den pokoušeli. Ale oni se nedali a vydrželi všech deset dní se svými žáky 2200 kilometrů od domova.

I přes to, že tento delší výlet na západ Evropy skončil, nám však zůstanou vzpomínky, např. obrázek mistrovského díla Titaniku pracně namalovaný od Míši Golitkové, diskotékové večery, kde každý ukázal, jak moc se na parketu dokáže odvázat v rytmu hudby před svými spolužáky, nebo obrovské vlny, učitel vykřikující „Ola!“ na vše, co se dá pozdravit, a na nejvíce používané oblíbené hlášky: „libová vlna“ a „nechtěl bych“.

Novotná Eliška

8.C