Dne 31. května 2016 jsme jeli s žáky 2. A autobusem do Villy Novy Uhřínov.
Když jsme dojeli na místo dali jsme si svačinu. Nacházeli jsme se někde uprostřed středověké vesnice. Pochvíli přišel pan Dragoun a odvedl nás do jejich blízké základny. V ní jsme se seznámili se starými archeologickými nálezy např. s keramickými střepy. Ty jsme pak seřadili podle stáří. Pan Dragoun nám ukázal, jak se dříve zpracovával len a sami jsme si to zkusili. Nejprve se len musel nalámat pomocí dřevěného stroje, pak se musí sčesat a spříst. Taky jsme si sami umleli mouku na budoucí obilné placky. Zkusila jsem tkát látku a křesat pomocí pazourku. Byla jsem nadšená, když mi vylétla jiskra. A zjistila jsem, že jsem nebezpečný střelec na krátkou vzdálenost, protože při střelbě z luku se můj šíp skoro zabodl do slaměného terče. Přišel čas se vrátit do středověké vesnice, kde jsme si s předem uchystaného těsta uplácali placky. Ty jsme strčili do pece a než se upekli, šli jsme se podívat do tak zvané podzemnice. Po snězení placek jsme šli do rodinné chatrče, kde nám pan Dragoun řekl, jak se dříve žilo v takovém docela útulném domečku. Největší zajímavostí byl pro mě fakt, že děti do tří let nebyly plnohodnotní lidé, a proto neměly ani svá jména. Nakonec jsme se šli podívat k rybníku, k úlům a posvátnému místu, kde lidé dávali dary bohům. Ke každému místu nám pan průvodce řekl mnoho zajímavostí.
A to byl náš konec cesty do minulosti. S hlavami plných zajímavostí o středověku jsme jeli domů. Cestou jsme se stavili pro suvenýry, abychom z výletu nepřijeli s prázdnou.
Kateřina Slavíková, 5. B
Kouzelný příběh nerozlučné dvojice malé čarodějnice, která už chce konečně…
Ve škole jsme dostali možnost návštěvy firmy Škoda auto v nedalekých…
Jak vysvětlit události 17. listopadu dětem v první třídě? Jak jim říct,…