100 let od založení Československé republiky

Také naše škola se zapojila do oslav stého výročí vzniku samostatného Československa. Po mnoha hodinách snažení byl připraven projektový den, během kterého jednotlivé třídy pro své spolužáky z jiných tříd připravily nejrůznější programy.

Vše začalo ve čtvrtek 25. října v osm hodin ráno…

Děti ze 6. A se rozhodly, že ostatním předvedou, jaké hry se hrály v době, kdy byli jejich rodiče a prarodiče malí. Na některé z nich se už opravdu skoro zapomnělo. Když pak do jejich učebny vstupovali ostatní žáci, nestačili se divit, že jejich úkolem je chvíli si hrát. „Áčáci“ vysvětlili spolužákům, jaké hry je čekají, a ukázali jim, jak je mají hrát. A tak dívky skákaly gumu, což nebylo zrovna jednoduché, nebo přebíraly provázky, to zase chtělo velkou zručnost. Kluci hráli drápky, jednu z nejstarších her na světě, nebo čáru, která se jim obzvlášť líbila. Byly to aktivity, u kterých se bavili úplně všichni.

Anna Stará

Třída 6. B si pro ostatní žáky školy připravila kvíz „Bylo - nebylo v roce 1918.“ Kvíz měl 20 otázek,

u kterých měly děti na kartičky zaškrtávat, jestli si myslí, že dané předměty, materiály nebo třeba potraviny už v roce 1918 byly vynalezeny a existovaly. Například: znali lidé ovocný jogurt, bakelit či penicilin? Žáci, kteří byli nejlepší, dostali sladkou odměnu.

Hana Štěrbová 6. B

Třída 6. C se zaměřila na to, s čím si hrály děti před 100 lety. Kdo měl doma nějaké hodně staré hračky, přinesl je a udělali jsme z nich výstavku. Paní učitelka Adamcová donesla krásné divadlo s loutkami z první republiky.

Rozdělili jsme se na čtyři skupiny. Jedna skupina vždycky měla službu ve třídě. Ostatní skupiny plnily úkoly v jiných třídách. Ve třídě jsme měli čtyři stanoviště. U prvního i u druhého stolku byla stavebnice Merkur. Tam si děti mohly vyrobit autíčko. U třetího stolku si mohly vystříhat vystřihovánky panenek i chlapečků a oblečky na ně. U čtvrtého stolku si mohly vyrobit vystřihované loutky na špejli.

Myslím si, že všechno probíhalo dobře. Všechny to moc bavilo, výstava i úkoly. Byl to hezký den.

Šárka Jaklová

Kostelec(ko) v proměnách času aneb 100 let za námi

Sám název napovídá, co se stalo obsahem výstavy, která je součástí projektu ke 100. výročí vzniku samostatného československého státu uskutečněného ZŠ Gutha-Jarkovského v Kostelci nad Orlicí. Role průvodců výstavou se velmi hezky zhostili 4 žáci třídy 7.A. Na panelech jsme se prošli ve stručné formě historií našeho mladého státu. Začali jsme velkou válkou a pokračovali vyhlášením ČSR. Seznámili jsme se s osobnostmi, které se podílely na vzniku nového evropského státu. Přiblížili jsme si návštěvu „prezidenta osvoboditele“ na Rychnovsku v červnu 1926. Přes Mnichov 1938 a přes okupaci v březnu 1939 jsme se dostali k životu za 2. světové války. Neopomněli jsme statečnost manželů Frošových a příjezd Rudé armády do našeho města. Poválečné období bylo připomenuto politickým, společenským i kulturním děním v Kostelci nad Orlicí. Poslední faktografická část výstavy byla věnována srpnové okupaci v roce 1968.

Mnohé fotografie nám doložily život místních obyvatel v průběhu času. Porovnávali jsme staré s novým. Že se čas nezastavil ani v módě, bytových doplňcích, školních potřebách, mincích, hračkách, technických vymoženostech nám dokázaly četné exponáty ve vitrínách i na pódiu integračního centra.

Mohli jsme obdivovat um našich předků a jejich statečnost při budování nového státu. Nezbývá než věřit, že v jejich započatém díle budeme pokračovat, abychom mohli být na naši zemi pyšní.

Touto cestou chceme poděkovat všem, kteří poskytli materiály, bez nichž by tato výstava nemohla vzniknout. Velké díky patří Okresnímu archivu v Rychnově nad Kněžnou, Okresnímu muzeu Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou, paní Marii Malé ze Slatiny nad Zdobnicí, paní Markétě Trejtnarové z Rychnova nad Kněžnou a všem kolegům a kolegyním za poskytnutí nádherných a velmi cenných materiálů.

Eva Voborníková

Třída 7. B si v hodinách informatiky připravila prezentaci o zajímavých místech naší republiky, slavných památkách, známých horách či památkách zařazených do UNECO. Součástí prezentace byl kvíz s deseti obrázky. Maximální počet správných odpovědí získala pouze jedna skupina. Asi to bylo dost náročné… Dalším úkolem bylo složit malou a velkou skládačku – tu malou složili všichni, velkou nikdo.

Matěj Kroupa

7. C připravila program pro žáky ze šestých a sedmých ročníků. Naším úkolem bylo naučit děti tančit polku, což byl tanec v dřívějších dobách velmi oblíbený. Dívky dostaly barevné sukně, kluci černé vesty, postavili se všichni do řady a pak začal nácvik. Učebnou zněla píseň „Škoda lásky“. Učili se po kouskách, až z toho vnikl celý tanec. Pak si mohli zatancovat kluci s holkama. Když zbyl čas, tak jsme si povídali, jaké to pro ně bylo a jak se jim to líbilo. Nám se to líbilo moc a všechny to bavilo.

Michaela Šrámová

Ve třídě 8. A měli žáci jedinečnou příležitost seznámit se se starými pomocníky v každodenním životě – se stroji, zařízeními a nejen s nimi. Perličkou výstavy byl časopis zachovaný z roku 1937 nebo překrásný mikroskop z první poloviny dvacátého století. Celá třída byla zaplněná nejrůznějšími věcmi – byly zde exponáty z nedávné doby – např. jeden z prvních mobilních telefonů, či počítač, ke kterému bylo potřeba zapojit televizi, nebo rádio, aby fungoval. Žáci si mohli prohlédnout i starobylý mixér nebo fén, k vidění byly i prastaré stopky či těžká železná žehlička, která se před použitím musela nahřát na kamnech. Po prohlídce čekala děti soutěž, do které jsme zařadili ty nejnepoznatelnější a nejzáludnější předměty. Měli za úkol si je prohlédnout a pak napsat na papír,

o co se jedná, popřípadě k čemu sloužily. Dalším oříškem bylo pod dekou pouze hmatem určit zakryté věci. Nakonec jsme připravili vědomostní kvíz zaměřený na tuto výstavu v souvislosti se vznikem Československa. Za všechny úkoly dostali žáci body a odměnou pro vítěze byly nově nabyté vědomosti.

Kateřina Slavíková

Třída 8. B připravila pro spolužáky prezentaci o významných místech našeho města. Žáci viděli na fotografiích, jak vypadaly dnešní budovy v minulosti (např. radnice, Sklenářka, sokolovna, slavné vily, Mírov, škola…). Celkem jich bylo dvacet čtyři. Děti ve skupinkách zhlédly prezentaci, během které doplňovaly text do pracovního listu, aby vyluštily tajenku. Správně vyluštěná tajenka odkryla jméno významného kosteleckého rodáka, architekta Roštlapila. Dalším úkolem bylo složit pexeso. Když se podařilo najít obrázek jedné budovy „včera a dnes“, bylo možné tuto budovy zakreslit do slepé mapy.

Denisa Plocková

Třída 9. A byla slavnostně vyzdobena v modro-žlutém. Při pohledu na nástěnky pochopili návštěvníci, že jsou to státní barvy nezávislé Ukrajiny.

Někteří žáci navštívili před prázdninami tuto republiku a dodnes rádi na zájezd vzpomínají. Využili příležitosti projektového dne, aby si připomněli nevšední okamžiky a podělili se se svými spolužáky o své dojmy nabyté v zemi, která byla součástí nově vzniklého Československa. Z promítané prezentace byl patrný propastný rozdíl mezi životní úrovní a způsobem života u nás a v této části Evropy dnes.

Slavnostní atmosféru navodily žákyně, které zazpívaly píseň z Balady pro banditu. Příjemným a milým okamžikem pro příchozí bylo nabízené občerstvení – bábuščiny kisliky, ukrajinské cukroví podle původní receptury zapíjené pravým černým ukrajinským čajem. To vše vlastnoručně napekla a připravila děvčata za dohledu p. uč. třídní Karáskové.

Žáci 9. B třídy pojali projektový den zcela edukačně. Nejprve promítli svým spolužákům komentovanou prezentaci, v níž představili naše vynálezce a jejich vynálezy, jež svým významem a použitím dalece přesáhly hranice naší země. Pozornost posluchačů prověřil shrnující paměťový kvíz. Jednotlivé skupiny žáků pak skládaly obrázková puzzle našich světoznámých výrobků, např. auta značky Škoda, klavíru Petrof či mikroskopu. Luštěním přesmyček a křížovek si žáci zopakovali mj. jména slavných profesorů Jana Jánského a Otta Wichterleho. Deváťáci svou roli šiřitelů osvěty dotáhli až do konce, a než jejich spolužáci třídu opustili, museli sepsat, jaké znalosti si z 45minutové návštěvy odnášejí.

Kromě znalostí to však byl i pocit hrdosti, že se Češi dokázali a dokáží ve světě prosadit. Nerozšíří řady významných osobností někdo z našich současných žáků?

Hana Stará

… a pak byl najednou konec. Zůstala spousta fotografií a také vzpomínek. Ten den se ve škole snad nikdo nenudil a všichni se moc snažili, aby vše dobře dopadlo. Naši žáci se tak důstojně, a přesto zábavnou formou zapojili do oslav významného výročí jedné důležité etapy dějin našeho státu. A je docela možné, že až bude jednou v písemce otázka, co se stalo 28. října 1918, že budou znát správnou odpověď úplně všichni.

A.S.